....potřetí změna. Tentokrát je blog věnovaný ručnímu tvoření, ponejvíce tomuto špendlíčkování....
Všechny věci které zde jsou na fotkách jsou moje originální výtvory a lze si je objednat v barevnostech podle obliby nebo podle interiéru. Dají se použít buď jako solitéry nebo i celé sady na stromek. Možností je mnoho a každý kus je originál. Dá se s nimi obsáhnout každé roční období, věnce na dveře od jarních přes letní, podzimní až po zimní, advetní....jsou to neobyčejné dárky pro ty kterým chceme udělat radost nějakou zvláštností. Rodině, kamarádům, přátelům nebo i firemním přátelům....

Den 24....

24. března 2012 v 22:16 | VendyW
Pomalu už začínám rozumět tomu, proč ti blogeři kteří se zúčastnili třistapětašedesátky buď řekli razantní Již nikdy více! ale i proč někteří jeli dál v tom vlaku a pokračovali i další rok.
Někdy to dá práci myslet na to, že mám každý den nějak zhodnotit, nebo vybrat něco co ho charakterizovalo, zvlášť když se nepohybuji moc ve velkých městech, či nejsem každý den někde jinde. A ani událostí které by se tu děly a stály za zdokumentování a uložení do virtuálního alba 365 je jak šafránu. Nejhorší asi je překonat ostych a nebát se vytáhnout foťák i v místech kde je dost lidí kteří vás, zvlášť na vsi nebo na malém městě, znají. V tom je anonymita velkoměst výhodnější. A nosit ho sebou všude kam jdete. Zdá se to jednoduché, vždyť vybrat jeden snímek není nic těžkého.... Samozřejmě, ale je těžké ten správný vůbec udělat. Protože existuje něco čemu se říká autocenzura a to vám dá sakra zabrat. Říká vám to, že tohle ne, tohle možná, tohle? Jsi blázen? A tak něco vybrat je těžké....


Už dva dny mě pronásleduje vidina borůvkového koláče, jaký jsem nejraději jedla o prázdninách. Pěkně vláčné kynuté těsto, na něm borůvky posypané žmolenkou....Dneska jsem se do něj konečně pustila. Borůvky byli sice jen zahradní, za to ještě vylepšené tím, že jsem je podle receptu posypala mletým mákem. A že chutnal svědčí i to, že jak se sešli děti doma, zbývá z něj už jen půlka plechu Usmívající se

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | Web | 25. března 2012 v 0:42 | Reagovat

Za "boruvky" som ochotny VRAZDIT! :-D
Za taky kolac tiez. Mam sesternicu pri Domazliciach, tam som dostaval kyble. Dokonca mi raz poslali pälitrovy zavaraci kolac. :-)

2 alena alena | E-mail | 25. března 2012 v 9:56 | Reagovat

Ale vzdyt to pro tebe neni vubec tezke najit tema,to klapne vzdycky,nemej obavy!Ja se uz vzdycky tesim na novy prispevek. :-)

3 VendyW VendyW | 25. března 2012 v 18:37 | Reagovat

[1]: Já je mám taky ráda, ale strašně nerada je sbírám. Takže lesní borůvky alias čučoriedky máme vždy jen v okamžiku, kdy je jich tolik, že si můžu sednout v lese na jedno místo a tam trhat. ne že budu chodit a tuhle jednu seberu, tamhle druhou a prochodím celý les a na dně nádoby se krčí pár borůveček...Tyhle kanadský jsou velký keře a rychle přibývají v míse. jen jim chybí ta klasická chuť. Holt něco za něco, v tomto případě za lenost chybí chuť a modrej jazyk a prsty :-D  :-D

[2]: Někdy jo, někdy ne....Když se nic neděje, nebo se jako dneska zapomenu nejdřív u F1 a pak u Zdivočelý země a navíc se mi do ničeho nechce je to těžký něco smysluplného vymyslet O_O  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama